Tak nám to tady Michel Odent krásně shrnul. Toto je opravdu to klíčové, co rodící žena potřebuje – pocit bezpečí, klid, ticho, šero… Bohužel opak je často pravdou.
„Snížená sebekontrola, jako důsledek snížené neokortikální aktivity, se jeví jako hlavní faktor při porodu. Některé současné porodní asistentky stále vědí, že aby žena mohla snadno porodit sama, bez jakékoli farmakologické pomoci, nastane doba, kdy se odřízne od našeho světa, zapomene na to, čemu ji naučili, zapomene na své plány a chová se způsobem, který by mohl být pro civilizovanou ženu považován za nepřijatelný: například křik nebo nadávky. Některé ženy se mohou ocitnout v nejneočekávanějších, nejbizarnějších, často savčích, primitivních a čtyřnohých polohách. Zajímavé je, že existují historky o ženách v nejnáročnějších fázích porodu, které si stěžují na pachy, které nikdo jiný vnímal. Toto je jasný znak snížené neokortikální kontroly, protože čich je jednou z fyziologických funkcí, která je neokortikální aktivitou potlačována. Když pochopíme toto řešení vynalezené přírodou, je snadné analyzovat a shrnout základní potřeby rodící ženy: musí se cítit chráněna před všemi možnými neokortikálními stimulacemi. Klíčové slovo je ochrana. Hlavní stimulanty neokortikální aktivity jsou dobře známy: řeč, světlo a všechny další situace vyžadující pozornost – například pocit pozorování nebo vnímání možného nebezpečí. “
– Michel Odent
Odent M (2020). Do we need midwives? Midwifery Today 132: 10-11.
