Příběh duly
Vystudovala jsem matematiku na Univerzitě Karlově, pracovala jsem ve velkých firmách pro průzkum trhu i v zahraničním státním sektoru.
Jak už to ale občas bývá, mateřství obrátilo můj život vzhůru nohama. A tak jsem po druhém porodu začala mít pocit, že bych mohla být podporou ostatním ženám a provázet je tím úžasným obdobím kolem porodu, pomoci jim co nejvíce využít jeho sílu a potenciál a podpořit je na cestě za objevováním svého ženského sebevědomí.
Sama jsem prožila jsem dva vaginální porody v nemocnici a jeden doma.
Na první porod jsem se důkladně připravila informacemi, ale hlava je nepředala tělu, chybělo spojení. Takže ačkoliv to byl porod přirozený, byl velice fyzicky a psychicky náročný. Nebýt přítomné duly, souhlasila bych asi s čímkoliv, hlavně ať už to skončí.
Na druhý porod už jsem se snažila připravit více propojením těla a mysli a porod byl pak úžasný zážitek. Bolest nebyla nepřítel, ale pomocník. Tělo vědělo, co má dělat, a celý proces tak mohl zůstat v mých rukách.
Při třetím porodu jsem chtěla mít klid a pohodlí a tak vzhledem k tomu, že jsem neměla v těhotenství žádné komplikace, zvolila jsem asistovaný domácí porod. Navíc už jsem věděla, že mé tělo opravdu porodit umí. Bylo krásné být ve svém prostředí celou dobu před porodem, během něho a i po něm. Také jsem si potřetí konečně dovolila prožít i krásné šestinedělí s miminkem v posteli, což bylo jakési přirozené završení porodu.