ELIÁŠ
Kati, děkuji Ti za podporu během porodu našeho děťátka. Ženská energie, povzbuzení, uklidnění a tvůj citlivý přístup mi moc pomohly při příchodu Eliáška na svět. Dokázala jsem se zklidnit, naslouchat svému tělu a miminku. Porod byl náročný, intenzivní, ale díky Bohu přirozený. Žádné medicínské zásahy, bez epidurálu, bez nástřihu hráze… Miminko jsem přivedla na svět sama za pomocí porodní asistentky, v poloze, která mi vyhovovala. Následovalo přiložení Eliáška na mé tělo, dotepání pupečníku a ničím nerušený bonding na samostatném pokoji s manželem. Jsem vděčná za takovýto prožitek. S úctou k životu, ke zrození, k mateřství.
Kateřina
Připravena k porodu
Čekám druhé dítě, takže těhotenství zažívám po druhé a jak se říká, že každé je jiné, tak je to tak. O kurzu jsem z počátku vůbec neuvažovala, jelikož jsem si ho odbyla už při prvním těhu, které bylo ukončeno CS a druhé směřuje také na CS. Ale psaly jsme si s kamarádkou a nahlodala mě, ať chodíme spolu, abychom se na miminko více naladily a navnadily. A měla pravdu! Nelituji! Bylo to výborné! Jsem moc ráda, že jsem se zúčastnila. Komorní, příjemná a domácí atmosféra. Ještě k tomu výborná káva a chutné čajíky. Skupinka jen 5 maminek je opravdu akorát. Hlavně se mi líbila forma diskuse. Myslím, že jsme se šešly fajn holky, které se opravdu nebály ptát, takže jsem uvítala různé otázky, názory a zkrátka to, že jsme si společně povídaly. Když to porovnám s minulým kurzem před 2 lety, tak tento jsem si užila víc.
Veronika
Připravena k porodu
Předporodní kurz byl velmi povedený. Od kurzu jsem očekávala, že se na chvíli zastavím a připravím se na příchod svého druhého miminka. Zároveň po celé dvě hodiny proudila v kurzu ženská energie. Velmi oceňuji, že kurz probíhal mimo jiné formou diskuse. Bylo fajn si vyslechnout zkušenosti jiných maminek a něčemu se přiučit. Já považuji kurz za velmi zdařilý. Dula Kateřina Kulhánková nám předala informace, které jsme při porodu i po něm určitě ocenily. Moc jí za to děkuji. Také bych chtěla poděkovat paní Vašinové za poskytnutí příjemného prostředí. Moc Vám oběma děkuji a přeji spoustu úspěchu i v dalších kurzech.
Ráda bych se také podělila o příběh ze svého druhého porodu. Moje druhé těhotenství probíhalo celkem v poklidu. Snažila jsem se být co nejvíce aktivní a držet krok se svou první dcerkou. Poslední týdny s bříškem už byly náročné, ale dalo se to zvládnout. Moc jsem se těšila, až začnu rodit a budu mít miminko v náručí. Několik dní před samotným porodem jsem pociťovala poslíčky a už jsem si vždy myslela, že pojedeme už brzy rodit. V samotný den porodu se nic zvláštního nedělo, vůbec by mě nenapadlo, že to za pár hodin vypukne. Před desátou hodinou v noci mi velmi ztvrdlo břicho a najednou se objevily kontrakce po 5 minutách. Myslela jsem, že to budou poslíčky a šla do teplé sprchy a zkusila usnout. Bolesti se stupňovaly a já si je snažila užít a nebát se bolesti, která přijde. Nakonec jsme s partnerem oba vyčkávali, jak to bude dále probíhat a zda pojedeme raději do porodnice. Naše holčička byla totiž otočená koncem pánevním a chtěla jsem být raději pod dohledem lékařů, kdyby to vypuklo. Byly to velmi pěkné, klidné a intimní chvíle, které jsme strávili spolu doma. Před druhou hodinou v neděli ráno jsme dojeli do porodnice. Kontrakce v autě byly už po 3 minutách a byly už mnohem bolestivější. Jakmile jsme však dorazili do porodnice, kontrakce při přijmu ustávaly, až nakonec zmizely úplně. Měla jsem s sebou porodní plán, avšak porod nakonec proběhl úplně jinak. Pan primář se rozhodl pro použití oxytocinu. Dlouho se nic nedělo. Kolem šesté hodiny si vyměnily porodní asistentky službu a já jsem začala cítit velmi silné kontrakce. Partner odjel domů za naší starší dcerkou a já jsem měla strach, jak to tam bez něj zvládnu. Bylo půl sedmé a bolesti byly velmi silné a já se snažila poslouchat rady porodních asistentek. Najednou mi řekly, že se můžu položit na záda a dýchat jako pejsek. To už byl na sále pan primář s další paní doktorkou, které ukazoval, jak rodit konec pánevní. Dále sestřičky z novorozeneckého oddělení a pediatr. Několikrát jsem zatlačila a naše malá holčička byla na světě. Cítila jsem velikou úlevu a tolik štěstí. Kříčela na celý porodní sál a za chvíli mi ji přinesli na břicho. Byla jsem neuvěřitelně šťastná. Mohly jsme spolu zůstat další dvě hodiny po porodu a já jsem nedokázala uvěřit, že naše maličká je tu najednou s námi. Měla jsem velkou důvěru v pana primáře a celý jeho tým. Měla jsem taky velkou důvěru v sebe a své tělo. Myslím, že i proto porod proběhl tak dobře a vůbec nezáleželo na tom, zda je holčička koncem pánevním.
Kateřina
Připravena k porodu
Jsem velmi ráda, že jsem mohla poznat Katku osobně. Cením si jejího charakteru, je to veselá a přátelská žena, která si na nic nehraje, je sama sebou. Je to mírná, empatická a zkušená maminka tří dětí, do které jsem bez obav vložila veškerou svou důvěru. Nesnaží se vtíravým způsobem přesvědčit o své pravdě, naopak mi poskytla velmi užitečné informace, které mně jako druhorodičce pomohly pochopit, co se stalo u prvního porodu, měla jsem spoustu doměnek, které mi jednoduše vyvrátila, a díky všem těm informacím jsem mnohem klidnější a k porodu se cítím připravená. Na jejím kurzu se mi právě líbilo to, že se nás nesnažila sluníčkářsky přesvědčit, že určitě porodíme přirozeně a bezbolestně, naší rozmluvou z nás setřásala strach a zklamání i z případných nepřirozených zásahů, tak abychom měly z porodu dobrý pocit a věděly jsme, že jsme dělaly to nejlepší, co jsme mohly. Velmi oceňuji i duchovní rozměr kurzu, kvůli kterému jsem se do něj přihlásila a získala mnohem více – ženský kruh, vnitřní napojení a uvolnění skrze různé meditace, a jiné dary které si pro nás přichystala, které mne mohou doprovázet až k porodu. Katka je rozhodně tou správnou osobou při provázení v těhotenství a při porodu! Děkuji Katko :-*
Bára
Připravena k porodu & Access Bars
Myslím, že jsem se u Tebe na kurzu po těch čtyřech letech srovnala s tím císařem a přijala to (opravdu jsem si ty roky to vše jen vyčítala). Ještě jednou ti děkuji, pomohlo mi to všechno. A po té masáži Access Bars jsem konečně hodila za hlavu to chystání a stresování, jak to bude organizačně probíhat. Konečně zase spím a nebudím se se strachem, že nemám nic nachystané. Úplně mě to přešlo.
Kamča
Konzultace
Katka mi neskutečně pomohla při posledních dvou těhotenstvích. Je milá, empatická, nebála jsem se s ní sdílet všechny svoje myšlenky a pocity. Má široký přehled o klasických i alternativních metodách, kterými lze řešit fyzické i psychické problémy v těhotenství. Díky radám a podpoře Katky jsem překonala některá období, která pro mě byla opravdu velmi náročná. Děkuji jí ještě jednou za pomoc a vřele doporučuji její služby ostatním ženám.
Inka
SILVESTROVSKÉ MIMINKO
Katku jsem poznala již u prvního těhotenství. U druhého jsme se sblížily intenzivněji, a to díky kurzu „Připravena k porodu.“ Pro mě osobně je důležité, že jsem Katce začala důvěřovat jako člověku. Domluvila jsem si osobní konzultace, kde jsme společně překonaly traumata z prvního porodu. Katka přijala mou žádost mě doprovodit k porodu druhému. Hlavním impulzem bylo to, že jsem si nebyla jistá, zda by mohl manžel a nechtěla jsem rodit sama. Ovšem až u porodu jsem zjistila, co, rodit se zkušenou dulou, opravdu znamená. A jak dobře jsem se rozhodla.
Katku jsem informovala, že rodím, ale že chci ještě být doma. Jen mě ujistila, že má vše nachystané a na zavolání přijede. To mi vyhovovalo. Mohla jsem vše určit sama, podle mé potřeby. Po 7 hodinách doma jsme jeli do porodnice a já zavolala Katku. K mému porodu jela cca 80 km. Což taky velmi oceňuji, její samostatnost.
Na boxu se vystřídali s manželem, který šel nabrat síly. Katka se v rychlosti převlékla a v minutě mi přiskočila pomoci s kontrakcemi. Před touto zkušeností jsem si dulu u porodu představovala jako někoho, kdo člověka maximálně chytne za ruku a polituje. Ovšem Katka kmitala přesně podle mých potřeb. Chystala mi pití, větrala místnost, dávala najíst, komunikovala s manželem, pomáhala se záchodem, s žíněnkou, s balonem, velmi věcně komunikovala s personálem. Navodila příjemnou a přátelskou atmosféru, ale zároveň mi nevzala pocit, že porod je pouze má záležitost. Hlavními aktéry jsme po celou dobu zůstali já a můj syn.
Mimo praktické věci bych ráda popsala pomoc při samotném zvládání kontrakcí. Katka se umí dotýkat různých míst, které ženě pomohou při kontrakci. Velmi oceňuji to, že viděla můj porod zvenčí a vlastně mě o něm informovala. Zní to divně, ale vysvětlím to. Čím se žena dostává dále, tím více ztrácí pojem o realitě. Katka mě vždy upozorňovala, že porod postoupil, protože viděla, že jsem najednou začala reagovat jinak na kontrakce. A v souvislosti s tím hned poznamenala, že se mi možná bude chtít do jiných poloh. Bez ní bych si to nejspíše neuvědomila, rozhodně ne tak rychle. Okamžitě jsem zjistila, že mi vyhovují polohy jiné. A díky ní jsem věděla, že je to znakem postupujícího porodu a že tím, co dělám, dělám miminku místo. Toto ujištění mi dodávalo sílu. Dále mě neustále upozorňovala na dýchání do břicha, čím to bylo těžší, tím to bylo potřebnější slyšet. Když už slova o uvolnění nezabírala, klekla bez váhání na zem a třepala mi se zaťatými lýtky. Tak stejně mi přesně dle mých instrukcí masírovala záda nebo kteroukoliv část, kterou jsem potřebovala.
Silný moment pro mě byl, když jsem zjistila, že se mi najednou kontrakce nejlépe zvládají v jejím objetí. Cítila jsem, že potřebuji být objata ženou a dodávalo mi to pocit bezpečí.
Když se porod zasekl na mých obligátních 8 cm, řešila se mnou co dále. Řekla pro i proti k nabízené možnosti prasknout vodu. Nakonec jsme spolu s lékaři vybrali oxytocin a vodu jsme praskli až na 10cm, kdy už to bylo bezpečné. Bylo příjemné, že mi nic nenutila, nestrašila, ale ani nekonejšila. To je přesně to, co člověk jako já potřebuje.
Závěr byl náročný, malý měl téměř 5 kg. Katka pomáhala do konce. Hlavní pro mě bylo, že jsem v jejím výrazu nikdy neviděla strach nebo vyděšení, vždy jen jistotu, že to zvládnu.
Po porodu se přehoupla půlnoc a nastal nový rok 2020. V tomto roce bych Katce chtěla popřát mnoho dalších krásných porodů. Obdivuji ji, že si vybrala tuto práci plnou nejistoty a čekání. Přijde mi to více jako služba nebo poslání, než práce jako taková. Za mě dávám deset z deseti a DĚKUJI!